Nejčastější chyby při poskytování první pomoci
V rámci laické první pomoci je možné se dopustit řady chyb. Z pohledu záchranářů jsou nejčastějšími a život postiženého nejvíce ohrožujícími tyto:
První pomoc není poskytnuta vůbec či se zbytečnou prodlevou.
- Stav postiženého někdy zlehčujeme
- Nemáme potřebné znalosti, z toho pramení naše nejistota
- Máme strach z veřejného vystoupení
- Často nejsme schopni vůbec zareagovat.
- Někdy se nechceme zdržovat
- Bojíme se zavolat, když si nejsme jisti; obava z odmítnutí
Rozhodneme se pro pomoc, ale nevíme přesně, jak postupovat.
- Místo okamžitého zjištění stavu vědomí a dýchání řešíme nepodstatné věci
- Nevíme kam volat (číslo první volby u vážného postižení zdraví je 155)
- Místo přivolání účinné pomoci nezřídka ztrácíme drahocenný čas
- Nedokážeme popsat místo události, sdělit počet postižených
Pacienta v bezvědomí ukládáme do nesprávné polohy.
- Dobře je poloha naznak se zakloněnou hlavou, ničím nepodkládat. Když postiženého nemůžeme mít trvale pod dozorem uložíme jej do stabilizované polohy
- Člověka v bezvědomí nenecháváme nikdy vsedě
Polévání pacientů v mdlobě či bezvědomí vodou.
- Zažitý, ale nesprávný postup.
- Pacienta, kterého postihla; mdloba, stačí položit na zem a zvednout mu dolní končetiny
- U postiženého v bezvědomí jel polévání vodou jen ztráta drahocenného času.
- Nutné je zajistit dýchací cesty a v případě potřeby zahájit1 masáž srdce.
Při oživování musíme vždy dýchat
- Ne, dýchání při laickém oživování není vždycky nezbytné.
- Pokud začal chroptět či přestal dýchat, alespoň provádějte masáž srdce
- Pokud není zřejmé, jak dlouho: pacient nedýchá, je nutné kombinovat umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž.
Vždy je ale lepší alespoň masírovat srdce, než nedělat nic!!!