Když z nebe padá led...
Koncem března se nad Jindřichohradeckém přehnalo krupobití. V našem klimatickém pásmu se vyskytuje každoročně. Letos jsme tu kroupy viděli poprvé.
Jak vlastně kroupy vznikají? V podstatě na stejném principu jako dešťové kapky: vytvářejí se uvnitř velkých bouřkových mraků. Vzduch na jednom místě rychle stoupá nahoru, tzv. výstupný proud je zárodkem budoucího oblaku. Ve chvíli, kdy se přižene studená fronta, nutí těžký studený vzduch lehčí teplý vzduch stoupat vzhůru. Součástí teplého vzduchu je vodní pára, která se s klesající teplotou ve výškách sráží do kapek. Vystoupí-li vzduch dostatečně vysoko, tyto kapky mrznou. Na ně pak přimrzají další kapičky, ledová hrudka se zvětšuje a těžkne. Až ji síla výstupného proudu neunese, padá dolů. V nižších vrstvách ale obvykle zase roztaje a na zem padá jako voda. Obzvláště mohutný oblak dokáže ve vzduchu udržet i tak velké ledové hrudky, že při pádu na zem nestihnou roztát. Na zem pak padají jako kroupy.
V našem pásmu jsou obvyklé kroupy do dvou centimetrů. Největší zaznamenaná kroupa však spadla v Německu v roce 1925, vážila 2,04 kg a měla rozměry 26x14x12.
Krupobití se vyskytuje zpravidla v teplém počasí - studený vzduch totiž obsahuje méně potřebné vodní páry a ledové částice stačí jen na vytvoření sněhových vloček. Ze stejných důvodů nevzniká krupobití ani v se věrnějších zemích. V tropech je důvodem naopak příliš horký vzduch, ve kterém se vodní páry srážejí přímo na kapky a ledové částice vůbec nevznikají.
Kroupy padají za bouřky, krupobití trvá zpravidla jen několik minut a zasahuje malé území. Může však napáchat značné škody, mnohdy i zabíjet. Nejhorší doložené krupobití se přihodilo v Indii 30. dubna 1988. Kroupy o velikosti grapefruitu zabily 246 lidí, přičemž někteří byli úplně pohřbeni pod vrstvou krup. Země, které krupobitím pravidelně trpí (Kanada, jižní Evropa...), měly snahu tomuto úkazu zabránit. Vědci vymysleli, že pokud do mraku, kde se vytváří kroupy, dodají z letadel jodid stříbrný či olovnatý, který má podobnou strukturu jako led, další kapky budou namrzat i na tyto částice, bude jich tedy víc, budou menší a po cestě k zemi stihnou roztát. Pokusy poručit větru dešti však zkrachovaly na finanční nákladnosti a na neschopnosti dopravit jodidové částečky do oblaku právě v těch několika minutách, kdy se tam kroupy tvoří.