Nová vyhláška č. 23/2008:Garance větší požární bezpečnosti bydlení.
Na přelomu pololetí,dne 1. července 2008, nabyla účinnosti nová vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Tento předpis stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb.
Vyhláška je zpracována na základě nejnovějších tuzemských a zahraničních poznatků v oblasti požární ochrany staveb. Ustanovení tohoto předpisu také reagují na vstup ČR do Evropské unie a harmonizují požadavky požární bezpečnosti na stavební výrobky s evropskými předpisy.
JAKÝCH STAVEB SE TÝKÁ?
Vyhláškou se musí řídit všechny nové stavby schválené po nabytí účinnosti vyhlášky, tedy ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po 1. červenci 2008.
Pouze v § 30 vyhlášky jsou stanoveny podmínky pro užívání stavby, které se vztahují také na stávající stavby. Tyto stavby schválené ještě před 1. 7. 2008 musí tyto podmínky stanovené v § 30 splnit do 6 měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky (tedy do 1. 1. 2009).
CO MĚNÍ?
Vyhláška klade vyšší požadavky na vybavení nových staveb určených pro bydlení zařízeními autonomní detekce a signalizace (obecně nazývaný „hlásič požáru") a v případě rodinných domů také přenosnými hasicími přístroji.
Vyhláška však přináší také další změny v oblasti požární ochrany. Např.:
• v oblasti zajištěné podmínek bezpečného užívání stavby z hlediska požární ochrany (§ 30),
• stanovení maximálního množství hořlavých látek přípustných na chráněné únikové cestě, zákaz parkování vozidel s pohonem na plynná paliva v hromadných podzemních garážích určených pro veřejné užívání, stanovení bezpečné vzdálenosti různých spotřebičů od hořlavých hmot,
• zařízení pro hašení požárů a záchranné práce (§12, příloha 3),
• povinné označení vnějších odběrných míst požární vody - hydrantů,
• evakuace osob (§ 10): povinná otevíratelnost a průchodnost dveří na únikové cestě, povinné označení evakuačního výtahu, vybavení ubytovacích zařízení, hromadných garáží pro veřejnost a staveb školy domácím rozhlasem s nuceným poslechem,
• zajištění požární bezpečnosti ve stavbách se shromažďovacím prostorem (§ 19, příloha 6 B): povinné označení schodiště u vstupu do každého podlaží (např. 2 NP), minimální doba zápalnosti textilních záclon, závěsů, čalounických materiálů,
• požadavky na stavby vyhlídkových dřevěných věží (§20)
• a další.
PROČ BYLA VYDÁNA?
Účelem vyhlášky je především celkové zlepšení úrovně ochrany občanů České republiky před požáry. Toto zvýšení standardu požární ochrany staveb by mělo přinést snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech v objektech určených pro bydlení. Při požárech v domácnostech každoročně zemřou desítky lidí a další stovky jsou zraněny, nemluvě o majetkových škodách ve dosahujících stamilionů korun.
„Tato vyhláška vytváří podmínky pro zajištění větší bezpečnosti z pohledu požární ochrany. Např. včasné zjištění vzniku požáru je dle našich zkušeností rozhodující pro záchranu životů, zdraví a majetku. Věříme, a zahraniční zkušenosti nás v tom utvrzují, že vybavení objektů určených pro bydlení hlásiči požáru a rodinných domů přenosnými hasicími přístroji povede ke snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech. Vždyť požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Hasiči denně v průměru vyjíždějí k sedmí požárům v domácnostech, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a jednou za pět dní přitom někdo přijde o život, nemluvě o stamilionových majetkových škodách, které požáry v domácnostech každoročně způsobí," vysvětluje náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Miloš Svoboda.
„Domácnosti jsou dnes přeplněny hořlavými materiály, a pokud zde dojde ke vzniku požáru, tak je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí. Pokud jsou domácnosti vybaveny prostředky rychlé detekce vznikajícího požáru a pokud mají k dispozici funkční přenosné hasicí přístroje, významně to omezuje riziko úmrtí či zranění při případném požáru a je mnohem vyšší šance uchránit majetek před zničením. Lidé jsou hlásiči včas na nebezpečí upozornění a mají šanci situaci zachránit - požár v zárodku zlikvidovat či alespoň zachránit svůj život," doplňuje plk. Ing. Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
HLÁSIČE POŽÁRU
Podle vyhlášky musí být zařízením autonomní detekce a signalizace (tedy „hlásiči požáru") vybaveny všechny nově postavené rodinné domy, byty, stavby ubytovacích zařízení staveniště, dále i ubytovací zařízení nebo stavby zdravotnických zařízení a sociální péče, u kterých na základě technických norem nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizaci (EPS).
Povinnost vybavit si objekt „hlásiči požáru" se vztahuje jen na nové stavby, tedy na ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008.
Objekty schválené před 1. červencem 2008 budou muset být vybaveny „hlásiči požáru" pouze tehdy, pokud stavba či její část projde v budoucnu rozsáhlejší stavební úpravou (viz § 31).
V CIZINĚ JE TO BEZNE
Ve vyspělých státech je „hlásič požáru" na rozdíl od ČR naprosto běžným vybavením domácnosti - např. v Dánsku požárním hlásičem vybaveno 75 % všech domácností, ve Finsku je to dokonce 98 % domácností, v Norsku 97 %, ve Švédsku 68 %, a ve Velké Británii je podle odhadů požárními hlásiči vybaveno 75-80 % nemovitostí.
Povinnost vybavit si domácnost požárními hlásiči existuje hned v několika členských zemích EU.
Autonomní „hlásiče požáru" představují vyzkoušený, efektivní, na údržbu nenáročný a finančně dostupný (cena v řádech stovek korun) prostředek požární prevence, který zajišťuje včasné zjištění požáru v kteroukoliv denní či noční hodinu. „Hlásič požáru" tím výrazně zvyšuje šance na přežití a chrání majetek v domácnosti před ničivým požárem.
PŘENOSNÉ HASICÍ PŘÍSTROJE DO NOVÝCH RODINNÝCH DOMŮ
Vyhláška č. 23/2008 Sb„ o technických podmínkách požární ochrany staveb přináší také změny v oblasti vybavenosti objektů přenosnými hasicími přístroji.
Všechny nově postavené rodinné domy (tedy ty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení nebo jim udělí územní souhlas po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008) budou muset být vybaveny přenosným hasicím přístrojem s minimální hasicí schopností
Navíc je třeba si uvědomit, že občané si nemusí pořizovat přenosný hasicí přístroj přesně s označením
Kromě rodinného domu vyhláška rovněž v příloze č. 4 s ohledem na jejich hasicí schopnosti přesně stanoví počet, druhy a umístění přenosných hasicích přístrojů v nových bytových domech, ubytovacích zařízeních, garážích a prodejních stáncích.
Zde však je třeba zdůraznit, že již podle současných předpisů musí být např. společné prostory v bytových domech nebo garáže vybaveny přenosnými hasicími přístroji - vyhláška č. 23/2008 v této oblasti přináší pouze zpřesnění.
POVINNÉ MINIMUM
Vyhláška č. 23/2008 Sb. nenahrazuje stávající právní předpisy týkající se požární ochrany staveb. I nadále zůstává v platnosti zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, stejně jako další předpisy upravující tuto problematiku.
„Vyhláška určuje pouze povinné minimum, záleží pak na občanech, jak velký bezpečnostní komfort si zajistí. Každý by si měl uvědomit, že investovat do zabezpečení své domácnosti z hlediska požární ochrany se zcela jistě vyplatí. Chráníte si tak nejen svůj život a zdraví, ale i majetek, případný požár totiž dokáže snadno způsobit mnohem větší škody než jsou stokorunové investice do přenosného hasicího přístroje nebo hlásiče požáru. Je skutečně jen málo horších věcí, než když vaše domácnost vyhoří. Nepřijdete totiž jen o nábytek nebo oblečení, ale kouř a oheň nenávratně zničí také vaše osobní věci nebo doklady," zdůrazňuje odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser.
Požáry v domácnostech
V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 % ze všech usmrcených pří požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 % ze všech zraněných při požárech).
Ze statistiky požárů v domácnostech za posledních 5 let také vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry v domácnostech za posledních pět let způsobily škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak denně v průměru přichází o majetek v hodnotě 777 000 korun.